Prevence rizikového chování
Středisko volného času Ostrov radosti (SVČ) je organizační složka MMZ zřízená v souladu s ustanovením § 84, odst. 2 zákona č. 128/200 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, za účelem zajištění zajištění výchovně vzdělávacích aktivit pro neorganizované děti a mládež z převážně sociálně znevýhodněného prostředí (rizikových skupin) s cílem nabídnout kvalitní formy trávení volného času a tím působit především v oblasti nespecifické primární prevence projevů rizikového chování.
Pro lepší přehled v dané problematice uvádíme některé základní termíny a definice.
Užívaná terminologie v oblasti prevence rizikového chování je v České republice prozatím nejednotná. Můžeme se setkat s pojmy prevence sociálně-patologických jevů, prevence sociálně (společensky) nežádoucích jevů, prevence sociálně nežádoucího chování, prevence rizikového chování, prevence rizikových projevů chování a to jak v oblasti školství, v občanském sektoru, nebo v rámci státních i samosprávních institucí a organizací. MŠMT používá v dokumentu Strategie prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2009 – 2012 termín prevence rizikových projevů chování. VI. ročník Mezinárodní konference konané každoročně od roku 2004 na toto téma, zase používají termín primární prevence rizikového chování. Naše zařízení používá převážně termíny primární prevence rizikového chování, primární prevence rizikových projevů chování.
Prevence
(z lat. praevenire, předcházet)
Pojem prevence přišel z medicíny. Prastaré medicínské pravidlo říká, že je lépe nemoci předcházet, než ji léčit. Prevence znamená soustavu opatření, která mají předcházet rizikovým projevům chování, například nemocem, drogovým závislostem, zločinům, nehodám, neúspěchu ve škole, sociálním konfliktům, násilí, ekologickým katastrofám a podobně. Taková opatření se nazývají preventivní (ochranná).
Prevence projevů rizikového chování se dělí na primární, sekundární a terciární. Prevence primární se dále dělí na prevenci nespecifickou a specifickou. Cíle, metody a prostředky se liší podle typu prevence. Náplň činnosti SVČ Ostrov radosti je zaměřena hlavně na nespecifickou primární prevenci.
Rizikovým chováním rozumíme takové vzorce chování, v jejichž důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných (včetně vzdělávacích) a dalších rizik pro jedince nebo společnost.
- Primární prevencí se rozumí veškeré konkrétní aktivity realizované s cílem předejít problémům a následkům spojených s rizikovými projevy chování, případně minimalizovat jejich negativní dopad, včetně dalšího šíření, nebo tyto problémy oddálit do co nejpozdějšího věku.
- Sekundární prevence – předcházení vzniku, rozvoji a přetrvávání rizikového chování. V tomto pojetí je sekundární prevence název pro včasnou intervenci, poradenství a léčení. Má za cíl podporu a pomoc vést smysluplný a spokojený život.
- Terciární prevence je zaměřena na osoby, které nejsou schopny či ochotny se rizikového chování vzdát. Cílem je tedy realizace specifické intervence a opatření vedoucích ke změně rizikového chování, jež by mohlo mít za následek poškození zdravotního stavu nebo jejich sociální situace (Zábranský, 2003). Jedná se o předcházení následků, dalším škodám rizikového chování.
Primární prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže v působnosti MŠMT je zaměřena na:
A) předcházení zejména následujícím rizikovým jevům v chování dětí a mládeže:
- záškoláctví
- šikana, násilí
- divácké násilí
- kriminalita, delikvence, vandalismus
- závislost na politickém a náboženském extremismu
- rasismus, xenofobie
- užívání návykových látek (tabák, alkohol, omamné a psychotropní látky)
- onemocnění HIV/AIDS a dalšími nemocemi šířícími se krevní cestou (SVČ doplňuje informace o sexuální výchově, včetně prevence škodlivého sexuálního chování)
- poruchy příjmu potravy
- netolismus (virtuální drogy) a patologické hráčství (gambling)
B) rozpoznání a zajištění včasné intervence zejména v případech:
- domácího násilí
- týrání a zneužívání dětí, včetně komerčního sexuálního zneužívání
- ohrožování výchovy mládeže
- poruch příjmu potravy (mentální bulimie, mentální anorexie)
Cílem působení v oblasti prevence rizikových projevů chování je dítě (dospívající) odpovědné za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jeho věku
- s posílenou duševní odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům
- schopné dělat samostatná (a pokud možno správná) rozhodnutí při vědomí všech alternativ
- přiměřenými sociálně psychologickými dovednostmi
- schopné řešit, případně schopné nalézt pomoc pro řešení problémů
- s vyhraněným negativním vztahem k návykovým látkám
- podílející se na tvorbě prostředí a životních podmínek
- otevřené a pozitivně nastavené k sociálním vztahům
- aktivně přijímat zdravý životní styl (životospráva, sportovní a kulturní aktivity)
Předpokladem naplňování cílů v oblasti prevence je pedagog vzdělaný, kvalifikovaný, komunikativně, psychologicky a speciálně pedagogicky vybavený. Svou osobností se pozitivně podílí na vývoji sebeuvědomění dítěte a dospívajícího a je schopen pedagogicky působit za aktivní účasti dětí. Zvyšování odolnosti dětí a mládeže proti rizikovým projevům chování vyžaduje systémovou a koordinovanou přípravu realizátorů preventivních aktivit ve školách a školských zařízeních.
Zajímavé odkazy k tématu:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Vybrané termíny primární prevence z roku 2007.
www.msmt.cz/file/7253?highlightWords=preventivn%C3%AD
etodicky_pokyn_k_prevenci_socialne_patologickych_jevu.doc (80384)