Záškoláctví


Záškoláctví („chození za školu“) je úmyslné zameškávání školního vyučovaní. Žák o své vlastní vůli, většinou bez vědomí rodičů, nechodí do školy a neplní školní docházku. Vyskytuje se na ZŠ i SŠ již od 1.třídy a s postupujícím věkem, zvláště v období prepuberty a puberty, kdy se počet zameškaných neomluvených hodin zvyšuje. Bývá chápáno jako porušení školního řá­du, ale ve sku­tečnosti jde o provinění proti školskému zákonu, který obsahuje ustanovení o po­vinné školní docházce. Omlouvání žáků je stanoveno školním řádem. Nezřídka je spojeno s dalšími projevy rizikového chování, které mají neblahý vliv na osobnostní vývoj jedince. Často má souvislost se školní neúspěšností žáka, objevuje se u starších dětí a tento jev má tendenci se prohlubovat.

 

Dvě formy záškoláctví:

  • impulsivní (žák předem neplánuje, že nepůjde do školy)
  • účelové a plánované (žák předem plánuje odchod ze školy pod různými záminkami)

 

Jedná se tedy o poruchu chování únikového typu vyvolanou 3 základními příčinami:

1. negativní vztah ke škole

  • vysoké požadavky školních povinností kladené na žáka
  • menší rozumové nadání žáka
  • naopak i mimořádné vědomosti a schopnosti, takže se žák ve škole nudí
  • nebo silná neurotizace žáka, jejímž důvodem je strach z nějakého vyučovacího předmětu a z jeho zkoušení
  • strach z nespravedlivého hodnocení nebo z osobnosti učitele či tresty za nesplnění očekávaného výkonu učitelem i rodiči, často i strach ze spolužáků v případě výskytu šikanování žáka ústící až do psychické poruchy školní fobie

2. vliv rodinného prostředí - příčinou jsou dysfunkční vztahy uvnitř rodiny

  • nezájem rodičů o dítě/dospívajícího a jeho prospěch (lhostejnost)
  • ale i přehnaná péče a příliš vysoké nároky, nejednotnost rodičovské výchovy, přemrštěná přísnost

3. způsob trávení volného času

  • nevhodný a nekonstruktivní způsob trávení volného času způsobený negativním vlivem vrstevníků v partě
  • závislostní chováním projevující se zneužíváním drog a sháněním peněz na ně
  • chudoba dítěte/dospívajícího nebo rodiny způsobující obstarávání peněz nelegálním způsobem, např. prostitucí nebo častěji drobnými krádežemi apod., kdy je dítě/dospívající k této formě chování de facto dotlačeno vnějšími okolnostmi a vlivem dospělých

Důležité pro prevenci je vhodné sociální klima školského zařízení, vedení absence žáků, spolupráce s rodiči, vzájemná informovanost, spolupráce se sociálním odborem.

 

Doporučený přístup k záškolákům

  • motivovat žáka k návratu do školy, poskytnout mu maximální oporu a pomoc
  • odstranit příčiny možného záškoláctví ve spolupráci s učiteli a odborníky
  • tam, kde je v popření záškoláctví strach a úzkost, zvyšovat u žáka jeho odolnost vůči zátěži, oceňovat ho, pokud projeví snahu překážky překonat
  • učit žáka žádoucím způsobům chování včetně asertivních reakcí
  • zvažovat výchovné postupy a cíle v rodině, zvyšovat citově stabilní atmosféru
  • analyzovat s žákem jeho nežádoucí chování a nacvičovat s ním správné reakce
  • všímat si podezřelých signálů na straně žáka, které mohou záškoláctví předcházet
  • školní nároky přizpůsobovat možnostem žáka a konzultovat s příslušnými zástupci školy (volit přiměřený typ studia)
  • obrátit se na odborníky s žádostí o radu, jak žáku pomoci, pokud se školy bojí, v případě potřeby hledat specializovanou psychoterapeutickou péči a volit adekvátní terapeutické potupy.

 

Zajímavé odkazy k tématu:

Metodický portál k zavádění školské reformy, sekce záškoláctví

Webový portál Národního informačního centra pro mládež, sekce záškoláctví

Webový portál informačního centra pro mládež Uherské Hradiště, sekce záškoláctví

 

Použité zdroje