Závislost
Co je závislost?
Začarovaný kruh, v němž se člověk zmítá. Každý den si dává nové předsevzetí, že už se to nikdy nesmí stát, že už to nikdy nepřipustí. Opak je pravdou. Následné ráno s hrůzou v očích zjišťuje, že už je to tady znovu, zase ta slova „Už se toho nikdy nedotknu!“ Dennodenně se ptá: „Proč zase?“ Tuší, že má nějaký závažný problém, ale bojí se připustit si ho. Moc se ho bojí. „Zvládnu to sám,“ říká si, ale den za dnem znovu a znovu poznává, že to zase nezvládl. „Nemám pevnou vůli,“ říká si. Netuší, že problém, s nímž se potýká, není už jenom otázkou pevné vůle. Tento člověk je nemocný a jako každá nemoc i ta jeho se musí léčit. Sám ji nepřekoná. Potřebuje pomoc druhých. (M. Plocová, Na špičce ledovce)
Rozdíl mezi fyziologickou a patologickou závislostí
Fyziologická závislost (přirozená, normální závislost)
Závislost je stav, kdy někdo nebo něco je podmíněn nějakou okolností nebo situací, kterou potřebuje (nebo si myslí že ji potřebuje) ke své existenci. Závislostí na osobě se rozumí obvykle závislost na její péči, lásce nebo přítomnosti: typicky za normálních okolností je například malé dítě závislé na svých rodičích. Živé organismy jsou závislé na dostatku kvalitní potravy a vzduchu atd.
Patologická závislost (chorobná, nezdravá závislost)
V jednom z psychiatrických významů je závislost nekontrolované nutkání opakovat své chování bez ohledu na jeho dlouhodobé důsledky. Mezinárodní klasifikace nemocí říká, že při závislosti má pro jedince užívání nějaké látky, nebo pokračování v rizikovém chování přednost před jiným jednáním, kterého si dříve cenil více, před různými zájmy, koníčky, mezilidskými vztahy, prací, apod. Touha se chovat rizikově (např. užívat návykovou látku) si jedinec uvědomuje (i když si ji nemusí přiznávat) a snaží se často své chování kontrolovat, nebo i zastavit, často však neúspěšně.
Charakteristika patologické závislosti
O závislosti se v minulosti hovořilo jen v souvislosti s drogami (včetně alkoholu, tabáku). Fenoménem současné doby je závislostní chování jako součást životního stylu zvláště dětí, dospívajících a mladých dospělých. Závislostní chování se intenzivně šíří do oblastí hracích automatů, sexuálního chování, sledování televize, pracovní činnosti, odborníci zaznamenávají závislosti na jídle, hubnutí závislost na sektách, kultech a dalších. Narůstají počty klasicky závislých, tj. závislých na drogách (včetně alkoholu, tabáku), kávě, čaji apod. Hrozí nebezpečí, že v dnešním světě padne každý za oběť nějaké závislosti.Vznik závislosti je pravděpodobný u většiny látek nebo chování, které přímo způsobují intenzivní pocit úlevy a potěšení nebo zbavují bolesti. Pokud však tento přínos je spojen s výraznými škodami na zdraví nebo na společenských vztazích a člověk ztrácí schopnost přínosy a rizika racionálně zvažovat, jde o patologickou závislost.
Například strach působící při skoku z letadla je odměněn intenzivním požitkem, který způsobuje adrenalin, když se otevře padák. Návyk může také způsobovat pocit úlevy při kriminálním chování, kradení, násilí, hraní (gambling), apod.
Příznaky patologické závislosti
Pro diagnózu patologické závislosti je potřeba, aby byly přítomny některé z následujícího seznamu příznaků:
- Silná touha (chuť, chtíč, bažení, tzv. craving) vůči předmětu závislosti
- Potíže se sebeovládáním zaměřené ve vztahu k předmětu závislosti, tj. například užívání látky i přes jasné vědomí o její škodlivosti (tělesné, duševní, společenské, finanční)
- Vytlačování a zanedbávání jiných potřeb a potěšení, např. přátel, koníčků, práce, apod.
- Zvyšování tolerance - tj. že osoba „snese“ čím dál větší množství a účinek je ve vztahu k množství čím dál menší, takže se zvyšuje potřeba.
- Abstinenční (odvykací) příznaky po změně rizikového chování (např. vysazení užívání návykových látek) a následný návrat k rizikovému chování (např. užívání návykových látek) k odstranění tělesných i psychických odvykacích příznaků.
Čtyři univerzální závislosti podle Angeles Arrien
- Závislost na intenzitě
- Závislost na dokonalosti
- Závislost na potřebě vědět
- Závislost na zaměření spíše na to, co nefunguje, než na to, co funguje
(Angeles Arrien 2000)
Možné rozdělení podle předmětu patologické závislosti:
- závislost na psychoaktivních látkách (včetně alkoholu a tabáku, léků - psychofarmakách)
- závislost na činnosti
- patologické hráčství (gambling) - potřeba hrát hry (i počítačové)
- kleptomanie – potřeba krást
- hypersexualita – závislost na sexu, který narušuje sociální fungování člověka a jeho okolí
- workoholismus – závislost na práci
3. patologická závislost na osobě
- žárlivost
- patologická závislost na vztazích
4. patologická závislost na věcech
- závislost na informacích
- oniomanie - patologická závislost na nakupování
5. závislost na sektách
Označení závislé osoby
Osoba, která je závislá, se lidově nazývá „závislák“. Osoba závislá na drogách je narkoman. Osoba užívající tabák, která je závislá na nikotinu obsažené v cigaretách je kuřák. Osoba závislá na pití alkoholických nápojů je alkoholik. Osoba závislá na práci je workoholik. Osoba závislá na hazardních hrách je gambler.
Protektivní (ochranné) faktory vzniku závislosti
Protektivní (ochranné) faktory jsou vlastnosti jedince nebo jeho okolí, které snižují pravděpodobnost výskytu projevů rizikového chování např. experimentování s návykovými látkami nebo jejich užívání. Protektivní faktory lze rozdělit do několika úrovní: jedinec – rodina – škola – vrstevníci – společnost.
- Jedinec - mezi ochranné faktory na úrovni jedince patří zdravé sebevědomí, stabilní sociální zázemí, dobrý zdravotní stav, sociální dovednosti, adekvátní sociální vazby, schopnost zvládat stresové situace zdravými způsoby.
- Rodina - mezi ochranné faktory na úrovni rodiny patří stabilní socio-ekonomický status, jasná pravidla odpovídající věku dítěte, dostatek vzájemné citové vazby rodič – dítě, dostatečná péče a přiměřený dohled, prostor pro kvalitní zájmy a záliby, možnost otevřené komunikace, jasné postoje ve vztahu k rizikovému chování např. k návykovým látkám.
- Škola - mezi ochranné faktory na úrovni školy patří jasně stanovená pravidla týkající se projevů rizikového chování např. pravidel ve vztahu k návykovým látkám zakotvená ve školním řádu, aktivní zapojení žáků a jejich rodičů do aktivit školy, vstřícná atmosféra ve škole, efektivní Minimální preventivní program, návaznost školních aktivit na kvalitní způsoby trávení volného času.
- Vrstevníci - mezi ochranné faktory na úrovni vrstevníků patří nesouhlas s rizikovým chování, např. protidrogové postoje vrstevnické skupiny, respekt vůči jednotlivým členům vrstevnické skupiny, vazba na vrstevnickou skupinu nebo organizaci s dobrým programem.
- Společnost - mezi ochranné faktory na úrovni společnosti patří stabilní ekonomická situace, dostatek příležitostí k uplatnění při studiu nebo v zaměstnání, jasně stanovené normy a hodnoty ve vztahu k projevům rizikového chování, vyvážený přístup společnosti ke všem projevům rizikového chování např. k protidrogové politice, aktivní zapojení obyvatel a organizací do prevence.
Rizikové faktory vzniku závislosti
Rizikové faktory jsou vlastnosti jedince nebo jeho okolí, které zvyšují pravděpodobnost výskytu projevů rizikového chování např. experimentování s návykovými látkami nebo jejich užívání. Rizikové faktory lze rozdělit do několika úrovní: jedinec – rodina – škola – vrstevníci – společnost.
- Jedinec - mezi rizikové faktory na úrovni jedince patří poruchy chování, nízká výkonnost, slabé sociální dovednosti, handicap, chronická traumatizace, neadekvátní sociální vazby, pro-rizikové chování, pro-drogové postoje, chybné vnímání škodlivosti rizikového chování (např. škodlivosti drog, efekt drogy), ranný začátek experimentování s návykovými látkami, zvědavost, různá míra odlišnosti.
- Rodina - mezi rizikové faktory na úrovni rodiny patří historie závislosti v rodině, pro-rizikové chování v rodině (např. pro-drogové postoje), nedostatek vzájemné citové vazby rodič – dítě, užívání drog rodiči nebo sourozenci, rizikové chování rodičů či sourozenců, nejasná pravidla v rodině.
- Škola - mezi rizikové faktory na úrovni školy patří neefektivní program primární prevence, nejasná pravidla týkající se rizikového chování např. návykových látek, nepřátelská atmosféra, aktivity zaměřené především na výkon a konkurenci žáků, podceňování spolupráce s rodiči.
- Vrstevníci - mezi rizikové faktory na úrovni vrstevníků patří extrémní postavení ve skupině, užívání drog vrstevníky, pro-rizikové chování vrstevnické skupiny, vazba na rizikové skupiny nebo organizace a další.
- Společnost - mezi rizikové faktory na úrovni společnosti patří snadný přístup dětí/dospívajících ke všem formám rizikového chování, např. k drogám (včetně alkoholu a tabáku), aktivní nabídka návykových látek, pro-rizikové normy a hodnoty chování ve společnosti, společenský stres, náhlá změna společenského klimatu, špatná ekonomická a sociální situace ve společnosti.
Zajímavé odkazy: